Halloween

31. října 2012 v 14:32 | Ivet Pe |  Moje povídky
Eleonor seděla tiše za stolem a snažila se přežít další pracovní den. Dnes byl Halloween, ale pro ni to nemělo žádný význam, byl to jen obyčejný den jako každý jiný. Nic pro ni nemělo smysl od té doby, co ho ztratila. "Je to tak tajemný svátek." Eleonor sebou trhla a otočila se za zvukem hlasu. Její nadřízená držela v ruce šálek kávy a upírala na ni své velké oči: "Dneska mohou být živí nablízku těm mrtvým a mrtví mohou snadněji přejít do našeho světa." Eleonor přikývla, moc ji to ale nezajímalo. "Možná byste už mohla skončit a strávit nějaký čas se svým mužem. Já to mám také v plánu," navrhla jí. Eleonor přikývla a vydala se domů.

Přemýšlela o tom, co slyšela v práci. Napadlo ji, že by se mohla pokusit strávit nějaký čas s Davidem. V kuchyni vyhrabala čtyři bílé svíčky a zápalky a vydala se ven. Kráčela podél ostatních domů v ulici, pak se dala podél lesa, až došla na hřbitov. Chodila tam často, ale dnes by to mohlo být jiné, alespoň v to doufala. Dříve se takových míst bála, ale od té doby, co před necelým rokem zemřel její milovaný manžel, si zvykla. Usadila se na známém hrobě a zapálila na něm čtyři svíčky, které přinesla. "Dneska by to mohlo být jiné... Mohl bys tu se mnou být..." zašeptala. Po chvíli ticha pokračovala: "Říkal jsi mi, že mě nikdy neopustíš a teď jsem tak sama. Někdy ani nevím, jestli tu se mnou jsi, ale doufám, že ano." Upřela svůj pohled na náhrobek a pročítala si už asi posté, co tam po něm zbylo. "Nedožitých třicet jedna let..." zašeptala, ale nikdo ji neodpověděl. Tiše seděla a dál čekala. Studený vítr, který se právě rozfoukal, ji celou rozklepal. "Takže nic jako vždycky. Takhle s tebou můžu mluvit i doma a alespoň tam nebudu tak mrznout," řekla nakonec a vydala se domů.

Když procházela svojí ulicí, viděla děti, co se chystaly koledovat. Pozorovala jejich nejrůznější masky a pomalu kráčela ke svému domu. "Čarodějnice... Démon... to je moc hezké. Moc by se ti to líbilo. Škoda, že tu nejsi..." pronesla nahlas, ale nikdo nebyl poblíž, aby to mohl slyšet. V obývacím pokoji si sedla do křesla a zamyslela se. "Nevím, proč jsi chtěl, abych dál žila tenhle život? Proč jsem ti musela slíbit, že budu dál normálně žít bez tebe? Proč jsem ti to vlastně slíbila?" zeptala se prázdného domu.

Venku se pomalu začalo stmívat. Eleonor vstala a v kuchyni si ohřála mléko, pak se vrátila opět do svého křesla. "Vždycky jsi mi dělal teplé mlíko, vzpomínáš... Když jsi mě chtěl uklidnit... Jistě že si vzpomínáš. Jsi přece někde nahoře a na všechno si vzpomínáš a všechno vidíš. Jsi pořád se mnou, nikdy bys mě neopustil... že jo?" zeptala se nejistě. Najednou si přišla tak trochu jako blázen, co si povídá sám pro sebe, a kterého nikdo nevnímá. Dům ovládlo ticho. Eleonor se opřelo o křeslo a zesmutněla ještě víc. Ticho přehlušila rána. Něco spadlo. Eleonor se podívala směrem ke kuchyni, byla si téměř jistá, že zvuk přišel právě odsud. Usmála se, najednou si byla zase jistá, že je stále s ní.

Po chvíli ji úsměv z tváře opět vymizel a v očích se jí objevily slzy. "Proč za mnou nepřijdeš? Alespoň teď, když je Halloween a všichni jsou spolu... Proč nemůžeš alespoň teď..." pro slzy nemohla dál mluvit. Otočila se, když uslyšela další ránu. Fotka, která stála na stole kousek od ní, spadla. Jejich společná fotka. Sklo, které se rozbilo, zůstalo ležet na stole. Eleonor tohle gesto nechápala. Netušila, proč David rozbil jejich společnou fotku. Upírala svůj zrak stále k malým skleněným střípkům, jako kdyby očekávala vysvětlení. Ale to nepřišlo.

Dál tam seděla jenom v tichu, celá pohroužená ve svých vzpomínkách. Občas někdo zaklepal na dveře, ale Eleonor koledníky ignorovala, nenechala se vyrušit ze své samoty. Po dlouhé době nehybnosti si usrkla již studené mléko. "Proč?" zašeptala. "Proč bys jen nechtěl být právě teď se mnou?" rozbrečela se. Cinkot okenního skla přehlušil její vzlykání. Eleonor vstala, aby si mohla prohlédnout své vysklené okno. Sklo bylo roztroušené po celé podlaze jen malý kousek od jejího křesla.

Došla až k oknu a vykoukla prázdným rámem ven. Venku byla už jen temná neprostupná tma. Její tvář ovanul chladný vánek a všude bylo tak nesnesitelné ticho. "Co to má znamenat? Tak mi to řekni! Zlobíš se, protože chci být s tebou? Protože to já chci, ať je to kdekoli!" vykřikla do tmy. Náhle se rozletěly dveře a práskly o zeď. Eleonor se posunula od okna, aby viděla ven skrze otevřené dveře. Ale nic nespatřila, nic kromě velké temnoty. Hypnotizovala dveře a čekala, jestli se opět nepohnou, ale ty zůstaly znovu bez hnutí. Nebyla vystrašená, spíše měla radost, věděla, že je tu někde blízko, blizoučko. Dává jí znamení, i když velice nejasná, prostě je tu někde s ní.

Nadskočila leknutím, když hodiny začaly odbíjet jedenáct. A pak nastalo opět ticho. Eleonor tam jen tak stála a doufala v něco víc. Zatajila dech, když neprostupná temnota zasáhla i její obývák. Světlo bez zaváhání zhaslo a ona neviděla nic ani dveře, které před tím upřeně pozorovala. Dýchala potichu a mrazení zachvátilo celé její tělo. Najednou ale začala být zase nadšená, vše napovídalo v Davidovu přítomnost. Zavřela oči a ostražitě se zaposlouchala, tak moc chtěla něco slyšet.

"Prosím, jestli jsi tady, tak musíš teď být se mnou. Prosím..." zašeptala do ticha. Najednou ucítila něčí dotek. Někdo se dotkl jejich ramen a jemně ji otočil zády ke dveřím. Eleonor cítila magické jiskření a byla šťastná. "Musíš mě políbit!" přikázala tiše. Po celém těle ucítila sladké mrazení, když na svých rtech ucítila polibek. Nic neviděla, ale přesto věděla, že je to její milovaný. Tajemná postava si ji přitáhla blíž k sobě. Eleonor se o něj opřela, konečně měla jistotu, že je hmotný, a tak ho beze strachu mohla obejmout. "Musíš zůstat se mnou!" zaprosila. Po chvíli ticha ucítila na svém uchu teplý dech a muž ji do ucha zašeptal: "Nemůžu." "Já ale chci zůstat s tebou napořád. Jestli nemůžeš být se mnou tady, tak já s tebou půjdu kamkoli, kde budeme moci být spolu," odpověděla a přitiskla se k němu ještě těsněji, aby ji náhodou neutekl. "To neříkej," zašeptal opět zjemnělý hlas. "Ale já to tak vážně cítím. Snažila jsem se žít, jak jsi si přál, ale už nemohu. Nejde to. Nechci být už bez tebe ani minutu..." odvětila se slzami v očích. Tajemný neznámý už nic neříkal, jen ji k sobě víc přitiskl. Objímali se v naprostém tichu.

Eleonor málem vyjekla, když hodiny začaly odbíjet půlnoc. Její milý se od ní začal odtahovat. "Už musím jít," zašeptal. "Chci jít s tebou!" odpověděla mu neúprosně. "To nemůžeš! Ale já jsem stále s tebou. Pořád jsem ti nablízku." "To mi ale nestačí, chci být s tebou tam, kde jsi teď. Napořád spolu, jak si vždy sliboval," rozplakala se a nechtěla ho pustit ze svého sevření. "To nejde, ty patříš do světa živých lidí. Zatím se mnou ještě být nemůžeš. Musíš žít svůj život a dál dělat, co děláš. Já ti budu stále nablízku po celou tvou pozemskou cestu. A pak... spolu budeme už navždy... Slibuji." Políbil ji jemně na rty a na čelo a pak už Eleonor necítila nic. Žádné objetí a žádný dotyk. Nikdo jí již neodpovídal. Světla se rozsvítila a ona stála v pokoji sama. Nikdo jiný tam s ní nebyl.

Splnilo se jí její velké přání, znovu se setkala se svým milovaným Davidem. Držel ji v náručí, líbal ji a mluvil s ní. Přesto ale nebyla šťastná, opět totiž zůstala sama, zase odešel. Sedla si do svého křesla a dala se do hlubokého pláče. Přemýšlela, proč nechce být s ní, proč ji nevezme sebou a ona tu musí zůstat tak sama. Slíbila mu, že bude dál žít svůj život i bez něj, ale to už bylo přece tak dávno, před několika dlouhými měsíci, kterými se tolik protrpěla. Říkal, že je ji stále nablízku, ale teď ho vůbec necítila, jako by snad odešel napořád, znovu. Zavřela oči a tolik si přála vymyslet nějaké řešení z tak neúprosné situace. Když je znovu otevřela, tak již měla jasno. Vběhla do kuchyně a popadla ten největší nůž, který uviděla. Pomalu se vrátila do pokoje a stále ještě zvažovala, jak to celé bude probíhat. Nebála se. Rozřízla si první zápěstí, pak druhé. Pak si nožem ještě nemotorně přejela po krku. Nůž spadl na zem a Eleonor spadla také. Ležela na zemi, cítila, jak z ní krev pomalu pramínek po pramínku vytéká. Necítila žádnou bolest, jenom vnímala každým zbytkem svého vědomí, jak z ní život pomalu vyprchává. Než zavřela oči, tak nemyslela na nic jiného, než na Davida. Už budou konečně spolu a tentokrát napořád...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 valin valin | Web | 31. října 2012 v 17:54 | Reagovat

Moc krásná povídka, umíš psát opravdu poutavě..

2 Ivet Ivet | Web | 2. listopadu 2012 v 19:44 | Reagovat

Moc smutný příběh.-:(

3 Bionka* Bionka* | Web | 2. listopadu 2012 v 23:05 | Reagovat

Už jsem se v tom zase úplně ztratila. Máš prostě talent.
Další, další, další! :) Moc se mi líbí, jak píšeš.

4 domovina domovina | Web | 5. listopadu 2012 v 20:01 | Reagovat

Smutek, samota a odvaha, vše je to tam. Pěkný příběh.

5 ivet-pe ivet-pe | Web | 9. listopadu 2012 v 22:05 | Reagovat

Děkuji. Jsem moc ráda, že se Vám to líbí. :-)

6 ivet-pe ivet-pe | Web | 14. listopadu 2012 v 22:18 | Reagovat

Velice moc si vážím toho, že se moje povídka objevila ve Výběru na téma týdne "Jedno slovo".

http://tema.blog.cz/1211/vyber-na-tema-jedno-slovo

7 AlbertMor AlbertMor | E-mail | Web | 5. června 2018 v 5:15 | Reagovat

The prostate is central to the part of a male's the reproductive system. It secretes fluids that assisted in the transportation and activation of sperm. The men's prostate is found just as you're watching rectum, below the bladder and around the urethra. When there is prostate problem, it is usually very uncomfortable and inconvenient for your patient as his urinary system is directly affected.

The common prostate health issues are prostate infection, enlarged prostate and prostate type of cancer.

Prostate infection, often known as prostatitis, is among the most common prostate-related problem in men younger than 55 years old. Infections with the prostate gland are classified into four types - acute bacterial prostatitis, chronic bacterial prostatitis, chronic abacterial prostatitis and prosttodynia.

Acute bacterial prostatitis could be the least common of most forms of prostate infection. It is caused by bacteria perfectly located at the large intestines or urinary tract. Patients may feel fever, chills, body aches, back pains and urination problems. This condition is treated by utilizing antibiotics or non-steroid anti-inflammatory drugs (NSAIDs) to alleviate the swelling.

Chronic bacterial prostatitis can be a condition connected with a particular defect inside gland and the persistence presence of bacteria in the urinary tract. It can be due to trauma towards the urinary tract or by infections from other areas with the body. A patient can experience testicular pain, back pains and urination problems. Although it is uncommon, it is usually treated by removal in the prostate defect accompanied by making use antibiotics and NSAIDs to treat the inflammation.

Non-bacterial prostatitis makes up about approximately 90% of prostatitis cases; however, researchers have not to determine the cause of these conditions. Some researchers believe chronic non-bacterial prostatitis occur because of unknown infectious agents while other believe that intensive exercise and heavy lifting could cause these infections.

Maintaining a Healthy Prostate

To prevent prostate diseases, an appropriate weight loss program is important. These are some of the actions to keep your prostate healthy.

1. Drink sufficient water. Proper hydration is essential for our health and wellbeing and this will also keep your urinary track clean.

2. Some studies advise that a number of ejaculations weekly will assist you to prevent cancer of the prostate.

3. Eat beef in moderation. It has been shown that consuming a lot more than four meals of beef weekly will raise the probability of prostate diseases and cancer.

4. Maintain a proper diet with cereals, vegetable and fruits to ensure sufficient intake of nutrients required for prostate health.

The most critical measure to adopt to be sure a normal prostate would be to opt for regular prostate health screening. If you are forty years and above, you need to select prostate examination at least one time a year.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama