Nad sklenkou vína

16. října 2012 v 19:38 | Ivet Pe |  Příběh: DVOJROZMĚRNÉ MALIČKOSTI
Úvodní poznámky a informace k celému příběhu najdete ZDE.
Prolog příběhu je k přečtení ZDE.

1. Kapitola

Nad sklenkou vína


Tento říjnový týden je pro mě prostě skvělý. Vysvětlení je jednoduché. Dvě semetriky jsou mimo město. Abyste to pochopili, tak to zkusím popsat trochu jinak. Má škaredá sestra Karolína (vypadáme sice stejně, ale co, já si o sobě nikdy nemyslela, že jsem bůh ví co) a její protivná matinka Simona (sice i moje matka, ale to přece nemusím zdůrazňovat) odjely na celý týden z města. Jely na nějakou konferenci nebo na něco jiného. Kdo to má vědět, hlavně že jsou pryč. Celé město budu mít jen pro sebe a konečně to bude zase můj život.

Adam sice potřebuje hlídání a výpomoc s Davidem celý týden, ale to mi vůbec nevadí. Miluji děti a tohle mrně obzvlášť a s Adamem trávím čas ráda. Jediným problémem bývá Karolínina přítomnost a ta je naštěstí pryč. Když nemůžu hlídat já, tak hlídá moje milovaná teta Andrea. Ona je trochu prdlá a hodně živá, má spoustu bláznivých nápadů. No je prostě cvok, ale skvělej.

Dneska už je úterý, takže hlídám již podruhé celé odpoledne. Vystřídala jsem, stejně jako včera, Andreu a s malým jsem si hrála, dokud se nevrátil Adam. Pak jsem se s ním vyměnila, on si hrál a já šla pracovat. Musela jsem jim totiž poklidit, uvařit a taky jsem zjistila, že mají ve skříni nehorázné množství prádla, které vypadá jako by ho už někdo použil. Vzhledem k tomu, že znám svoji sestru, tak jsem usoudila, že je to prádlo již opravdu použité a ona ho tam schovala, aby nebylo vidět (samo se ale bohužel nevypralo, v což evidentně doufala), takže jsem musela ještě vyprat.

Po té celodenní námaze, jsem si konečně sedla do křesla a zadívala jsem se na Adama a Davida. Vypadali tak šťastně, tolik jim to spolu slušelo a byli tak rozkošní. Tak jsem si v tu chvíli přála, aby to byla moje rodina. No nic, mám smůlu, jako ovšem vždy.

S Adamem jsme maličkého uložili do postýlky a já věděla, že mám padla. "Heleno, nechceš si dát skleničku vína?" zeptal se mě Adam a já jsem zpozorněla. Nikdy si mě moc nevšímal (vlastně nikdo kromě Davida neoceňoval, co pro ně dělám) ani včera to nebyla výjimka, když malý usnul, odešla jsem ztahaná domů. "Dám. Díky," řekla jsem nakonec, kdo by tak mohl odolat těm jeho modrým uhrančivým očím, kterými mě hypnotizoval.

Posadil se proti mně na židli a podal mi sklenku. Cítila jsem se trapně a byla jsem nervózní. Přece jen se mi nikdy nepřestal líbit, i když patřil mé sestře. Moc dobře jsem věděla, že co jednou uchvátí, tak o to nemá cenu se snažit. Vyklopila jsem do sebe skleničku a doufala jsem, že se pak uvolním. To ticho mi přišlo dusivé a hlavně trapné.

Pousmál se, když uviděl, jak jsem to zhltla, pozvedl skleničku a udělal to samé. Trochu se zakuckal, asi v tom nemá tu správnou praxi jako já. "Promiň," omluvil se a nalil nám druhou sklenku. I tu jsem do sebe obrátila rychlostí blesku, napodobil mě, ale už si dával pozor, aby to ustál.

Za chvíli jsme v sobě měli i třetí a čtvrtou a pátou a já se cítila konečně uvolněná. Dívala jsem se na něj již bez rozpaků, hleděl na mě těma svýma pomněnkovýma očima a já si uvědomila, že ho pořád miluju, nikdy jsem ho milovat nepřestala. Za střízliva jsem ovšem dokázala předstírat, že ne. Po pár skleničkách to ovšem tak lehké nebylo.

Díval se na mě a po chvíli se rozpovídal: "Vážně mě fascinuješ." "Cože?" zeptala jsem se udiveně. "Vždycky mě fascinovalo, jak jsi úplně jiná než tvá sestra, i když vypadáte obě stejně." "To jsem," přikývla jsem. "Jsi úžasná..." zamumlal a nalil nám již šestou sklenku. Musela jsem mu oponovat: "Nikdy jsem se ti nelíbila, vybral jsi si ji," Přikývl. "Proč jsi si vlastně vybral ji?" zeptala jsem se. "Hlavně na doporučení. Můj kamarád mi poradil, že je živější a odvázanější a mně se taková opravdu zdála. A měla moc hezký fialový vlasy. Tak jsem si vybral ji," odpověděl zamyšleně.

"Vždycky jsem tě chtěla..." zašeptala jsem, zvedl své sklopené oči a zadíval se na mě. Naráz jako by všechno to víno přestalo účinkovat, protože jsem se opět cítila trapně, a tak jsem rychle dodala: "Vždycky jsi se mi líbil." Přikývl, ale tvářil se překvapeně. "Vím, že jsi se kolem mě hodně motala, ale dokud jsem se nedozvěděl, že máš dvojče, nějak jsi mě nezajímala... A pak jsem si vybral ji!" dodal po chvíli.

Vybral jsi si ji, protože za tebou neběhala jako pejsek, protože o tebe nejevila nejmenší zájem, chtělo se mi to najednou vykřiknout nahlas. Jeho poslední věty mě naštvaly a taky strašně urazily. Přišla jsem si hloupě, jako pitomá husa, co ho stále miluje. Strašně pitomá! Nikdy mě neurazil, spíš si mě nevšímal (přehlížel mě) a teď mi přišlo, jako by se přidal na stranu Karolíny a mé matky a taky mě začal urážet.

Těžce jsem polkla a potlačila nutkání, mu na to něco odpovědět. Prudce jsem se zvedla a začala jsem si oblíkat kabát. Vypadal udiveně z mého náhlého odchodu, ale neměl důvod. Popadla jsem kabelku a chladně jsem mu řekla: "Čau." Pak jsem přibouchla dveře a zmizela do noci. V té rychlosti nestihl ani vstát, ale to mi bylo už jedno. Bylo mi dočista jedno, co si o mně myslí. Teď jsem chtěla jen jedno: Konečně ho dostat z hlavy. A to po dnešním dni nebude tak těžké. Musím si prostě někoho najít. Musím vyrazit na rande...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Den Den | Web | 16. října 2012 v 19:54 | Reagovat

První dva odstavce mě moc nezaujaly ale pak jsem se začetl a musím říci , že píšeš velmi pěkně.

2 valin valin | Web | 30. října 2012 v 21:26 | Reagovat

Asi jsem našla další blog, který budu navštěvovat, budu zvědavá, jak to bude dál..

3 Em Age Em Age | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 20:36 | Reagovat

[1]: Ten první byl náhodou dobrej. :D
I tahle kapitolka se mi líbila, docela mě překvapilo, že mu po pár skleničkách řekla, že se jí bždycky líbil... jsem zvědavá, jak se jejich vztah bude vyvíjet dál.

4 Bev Bev | E-mail | Web | 15. listopadu 2012 v 13:48 | Reagovat

Píšeš úžasně...má to spád a přímo to před sebou vidím! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama